Svijanský sňatek

Napsal uživatel Drobák Úterý, 20 Duben 2010 00:00

Akce - Kalby

Jeden ze členů Adrenalin týmu byl natolik opovážlivý, že se bez vědomí ostatních, potichu a potají oženil. Nechci jmenovat, byl to Jaryn. Aby si A-tým udobřil, naplánoval Jaryn na víkend 12.-13.9.2009 takovou romanticko-rozlučkovou akcičku - návštěvu pivovaru ve Svijanech.

Datum akce: 12.-13. 9. 2009

Oblast konání: CZ, Svijany
Účastníci: Drobák | Kaik | Jaryn | Lupen

Aby akce byla opravdu romantická, zvolili jsme za dopravní prostředek vlak Českých drah. Sraz byl ráno 12.9. na nádraží v Kunčicích nad Labem. Lupen a já jsme netrpělivě vyhlíželi Kaika, který vyrážel z Vrchlabí. Pak už jsme společně nasedli do vláčku směr Stará Paka, kde se k nám připojil vedoucí zájezdu, tedy Jaryn. Takže jsme byli konečně komplet: Jaryn, Lupen, Kaik a Drobák. Nasedli jsme na lokálku směr Turnov hl.n.

Cestu ve vlaku jsme si krátili pojídáním obložených chlebíčků, které nám připravila mladá paní Jarynová (byly super) a popíjením lahvových piv. Jak jinak než Svijanských! V Turnově na nádraží jsme okamžitě navštívili nádražní restauraci. Klasická čtyřka se zažloutlými záclonami, pivo nic moc, podivní hosté a tak jsme se vydali o dům dál. Nedaleko od nádraží jsme objevili něco jako bufet. Točili tam Podskaláka, tak jsme to zkusili… No Svijany to nebyly.

Na cestu do Příšovic jsme si do vlaku ještě koupily kelímkáče a hurá. Procházku z vlakové zastávky v Příšovicích do kempu jsme si ukrátili lahváčem z místního obchůdku. Byl to černý Rohozec. V kempu přišlo na řadu osvěžení v podobě rozplavby v rybníce v rouše Adamově. Pak už jsme vyrazili přes pole směr pivovar.

Počasí nám přálo, proto jsme se definitivně usadili ve Svijanské hospodě na terase pod slunečníkem. Pivo bylo jako z pohádky, mizel v nás jeden půllitr za druhým. Když se začalo připozdívat, přesunuli jsme se do lokálu. Tady jsme si objednali pivo do „žirafy“. Kolem 19-té hodiny jsme si vyrazili zatábořit a opéct nad ohýnkem buřtíky. Oheň jsme si rozdělali na louce hned za vískou. Naštěstí nic neshořelo. Konec konců nedaleko byl vodojem, který jsme důkladně prozkoumali. Oheň v nás zažehnul skryté emoce. Skákali jsme přes oheň, dělali stojky, Kaika jsme házeli do ohně a u toho všeho jsme popíjeli svijánky z PETky. Po táboráku jsme se vrátili zpět do lokálu pivovarské hospody. Tady pokračovalo bujaré veselí. Netrvalo dlouho a s obsluhou jsme se spřátelili. Alespoň s tou ženskou částí (ten hospodskej byl nějakej divnej). Svijanský mok v nás probudil básnické střevo a verše se nám draly na jazyk. Tak jsme je začali zapisovat. Báseň vydala na tři listy papíru. Ani nevím, v kolik jsme skončili. Vydali jsme se pěšky zpátky do kempu v Příšovicích, kde jsme plánovali nocleh. Měli jsme sice čelovky, ale přesto jsme záhadným způsobem sešli z cesty (jasně jsem říkal, že jdeme špatně) a do kempu jsme dorazili z opačné strany. Ale dorazili jsme!

Lupen s Jardou se uložili do předem postaveného iglů. Já a Kaik jsme nocovali pod širákem. Ráno nás probudily zaujaté rozhovory mezi rybáři, kterých kolem nás bylo asi dvacet. Po ranní koupeli jsme vyrazili zpět do jámy lvové, tedy do pivovarské hospody. Tam jsme si za obdivu obsluhy (která byla po našem nočním řádění notně znavená) objednali další svijánky a něco k obědu. Po obědě jsme vyrazili na vlak. Ve Staré Pace jsme se rozloučili ještě několika lahváči a rozjeli jsme se ke svým domovům.

Závěrem musím konstatovat, že to byla super akce. Ani jsem netušil, co jsme za hovádka a že toho dokážeme tolik vychlastat.